Nejstarší zprávy

 

      Na horní části náměstí v Nepomuku, proti Městskému muzeu je hostinec od nepaměti zájezdní, který je uveden již v Berní rule jako Chodorovský dvorec, který měl 30 strychů polí, v r. 1678 je zde uváděn Jan Kramolín, v r. 1713 Jiří Kubeček II a potom se zde vystřídali majitelé Floriánové, Chodorové, kteří hostinec zvelebili, spojili zde dva domy, Jan Burgbart, Hodnovský, Bláhové, Jan Mikšovský, sládek zde zřídil pivovar a Ferd. Jiska. V Okresním archívu v Blovicích jsou uloženy některé knihy Nepomuckých cechů od r. 1790 , které jsou psány ve svém začátku obyčejně německy a švabachem a psal je obyčejně písař. Že byly psány německy není divu, neboť v letech 1784 -1807 vládl na Zelené Hoře hrabě Colloredo -Mansfeld, který zde zaváděl tvrdou germanizaci, což se odráželo v celém tehdejším životě.

      Později byly zápisy v knihách společenstev psány jedině česky. Do cechovních knih se zapisovalo všechno co souviselo s cechem. Bylo to jednání ve schůzích, výchova učňů, zprávy o tovaryších, přijímání za člena cechu. Člen cechu se nazýval „úd cechu“. Jsou tam zapisovány výuční listy, vandrovní listy, tresty za, proviněni údu proti regulím cechu a jsou tam napsány a dlouze rozepisovány regule cechu, zvané také pořádky cechu.

 

Tak na př. cech řeznický v Nepomuku:

 

„Kniha nařízení“ cechu řeznického v Nepomuku, začíná zápisem r. 1791 a konči rokem 1826. Prvni stránka je psána velkým ozdobným pismem:

 

„Ve jménu nejvyššiho Boha Otce, syna i Ducha sv. L.P. 1791 za vlády Leopolda II. našeho nejmilostivějšiho pána, pána krále bylo uvedeno v živost řeznictvo, které bude pracovat podle nařizeni Královského českého gubernia.

 

Podepsáni páni: Jan Jelínek,Franz Heller, Fr. Kobbüsch, Fr. Novák,

Na dalši straně jsou podepsáni: Fr. Kramolín, Jan Mazal, Fr.Hataj, Jan Miškovský, Jan Němejc a další.

 

Probuzení národnostní a kulturní:

 

Píše se rok 1872. V Knize zápisů „Řemeslnické besedy“ v Nepomuku je na první stránce uveden úvodní zápis V. Krále:

„V městě Nepomuku až do r. 1872 nestával žádný spolek mimo Tělocvičnou jednotu SOKOL který později byl přetvořen na Tělocvičnou hasičskou jednotu a Tělocvičnou jednotu Sokol. Nedostatek vzdělávacích spolků odpomoci se snažilo několik zdejších uvědomělých občanů a to hlavně živnostníci,jejichž přičiněním byla svolána na. 20.1edna 1872 schůze a tak byla založena. Řemeslnická beseda, v níž bylo uloženo zvláštnímu výboru, do něhož byli zvoleni: Jan Mikšovský, sládek, Václav Lukeš, krejčí, Jan Král barvíř, Ferd. Hejman, obuvník, aby zhotovili přípravné práce k založení této besedy v Nepomuku. Za vydatné pomoci Ludvíka Krále, obchodníka a Václava Ticháčka, notářského úředníka, sestaveny byly Stanovy dle níž bylo účelu Řemeslnické besedy šířiti a rozmnožovati vědomosti ve všech průmyslových a obchodních věcech mezi členy, napomáhati k tomu, aby se členové v oboru, průmyslovém vždy více a více vzdělávali, a dále ku vzájemné podpoře a zábavě v ní se soustředovali.

 

Účelu toho se mělo dosáhnouti:

1. Společnými sch1izemi a přednáškami.

2. P1ijčováním ušlechtilých knih.

3. Poskytováním podpory členům.

4. Společnými zábavami.

 

Valná hromada byla 3 .března 1872 u Zeleného stromu a byli zvoleni:

 

Starostou - Jan Mikšovský, sládek,

Místostarostou -  Ludvik Král, obchodník,

Jednatel -  Václ. Ticháček, notářský úřednik,

Výbor: Jan Král, barvíř, Čeněk Kalista, krejčí, Jan Bláha, měšťan, Frant Kotěšověc, hostinský, Frant.Hajman, obuvník, Josef Mikšovský, mosazník Čeněk Kalista, zvolen za pokladníka, Jan Král, zvolen za domácího správce.

Spolková místnost bude u Jana Mikšovského, starosty u Zeleného stromu.

V knize zápis Řemeslnické besedy v Nepomuku je dne 20. 1. 1872 tento úvodní zápis:

„Dne 20. ledna 1872 nastoupili za věčné podpory Páně a ku své obraně v Nepomuku ku zavedeni Řemeslnické besedy tito obyvatelé: Jan Mikšovský, Fr. Budilovský, Jan Knára,Jan Král, Ferd. Král, Ferd. Vojtíšek, Frant. Mikšovský M. Jelínek, Josef Mikšovský,J. Lukáš, Johan Knajzl

 

Dne 22. 1. 1972 Byly napsány „Stanovy“ Řemeslnické besedy.

 

1. Účel Řemesnické besedy bude šířiti a rozmnožovati vědomosti o průmyslu mezi svými členy, povzbuzovati k činnosti průmyslové a napomáhati k tomu, aby se členstvo Řemelsnické besedy v oboru průmyslovém vždy se víc a víc vzdělávalo. Řemelsnická beseda se zřizuje také ku vzájemné podpoře členů a k jejich zábavě.

 

2. Prostředky:   a) schůze,
                       b) knihovna,
                       c)  výlety, zábavy¨

 

3. Členství:       čestné
                       zakládající
                       řádné
                       přistupující

 

4. Přijímání členů

 

5. Vyloučení z řad Ř. b.

 

6. Sídlo spolku: Nepomuk

 

7. Správa spolku: valná hromada, členská schůze, výborová schůze.

 

Stanovy podepsali: Jan Mikšovský, Josef Miškovský, Fr. Herman, Tom. Kotěšovec, M.Ticháček a Ludv. Král.

 

První společná akce Řemeslnické besedy

 

Dne 5/3.1872 došel dopis. Slavné Řemeslnické besedě, pan Jan Mikšovský, předseda. Spolek svobodných střelců Plzeň podnikne ve spolupráci s Řemeslnickou besedou Plzeň v neděli 7. června 1872 výlet na Zelenou Horu u Nepomuka ku kterému slavný spolek uctivě zve. Odjezd zábavního vlaku z Plzně jest určen na 1 hod. 25 min. společně stanovenou. Zároveň prosíme o uveřejnění tohoto výletu, ku kterémuž též plakáty zasíláme. Úd spolku svobodných střelců Plzeň, za výbor jednatel.

 

Dne 15. 3. 1874 byla valná hromada Řemeslnické besedy, kde byly provedeny volby a zvoleni:

Jan Mikšovský           předsedou

Ticháček                  jednatelem

Martin Mastný           výbor

Vilém Jelínek             výbor

Jan Chejlava             výbor

Jakub Smolka            výbor

  1. Fr. Suda                   výbor
  2. K.Mentlík                  výbor
  3. K. Kasl                     výbor

J .Kasl  výbor

  1. T.Smrtka                 výbor

Michálek                  výbor

Paneš                      výbor

 

Na valné hromadě dne 14. 2. 1875 byly doplňovací volby provedeny podle počtu získaných hlasu a sice:

Kuthan                  25 hlasů

  1. Tom.Kotěšovec       25 hlasů

Kožíšek                  25 hlasů

Jan Brožík               19 hlasů

Veselý                   12 hlasů

 

Zachoval se plakát:

 

Řemeslnická beseda v Nepomuku bude ve svých místnostech v neděli dne 25. listopadu 1877 odbývati

 

H U D E B N Í  A  P Ě V E C K O U  Z Á B A V U

 

k níž P.T. pány údy s jejich rodinami uctivě zve.

 

Václav Ticháček                            Jan Mikšovský

jednatel                                       předseda

 

Dne 17. 5. 1884 byla členská schůze Ř.b. na které byli zvoleni:

 
Jan Mikšovský, sládek               starostou,
Čeněk Väter, oficiál                  místostarostou,
Václ. Ticháček, tajemník,          jednatelem

  1. Fr. Vaněrka                            výbor
  2. Ant. Velinger                          výbor
    V.Kotěšovec,                          výbor
    učitel Jan Bořík,                       výbor
    V. Hes,                                  výbor

 

Seznam údů Řemeslnické besedy v Nepomuku r. 1877

 

Jan Mikšovský, sládek,'

Ludvík Král, kupec,

Jan Bláha, měšťan,

Václav Bayer, hostinský,

Felix Daner, poštmistr,

Dp. Veselý, děkan,

Tom. Kubík, pekař,

Frant.Mikšovský, řezník,

Josef Mikšovský, Huť

Jar. Mikšovský, mosazník,

Frant.Tereba hrnčíř,

Jan Veselý, soukromník,

Vojt. Vojtíšek, truhlář,

Frant. Kotěšovec, pekař,

Václ. Mikšovský, jirchář,

Tomáš Mikšovský, kožišník,

K. Mikšovský, hrnčíř,

Tomáš Smrčka, obchodník,

V. Ticháček, koncipient,

Čeněk Kalista, krejčí,

Fr. Hejman, obuvník,

Jos. Hospodářský obuvník,

Václ. Lukeš, krejčí,

Aug. Fuka, obuvník,

Václ. Kratochvíl, řemenář,

Jan Šole, hostinský,

Fr. Knára, Vyskočilka, kovář,

Fr. Král, měšťan,

Čeněk Král, měšťan,

Jan Brožík, stavitel,

Jan Klička, krejčí,

Jan Bureš hostinský,

Ludvík Sýkora, hostinský,

Jan Smrčka, cvokař,

Dp. Fr.Petr, kaplan,

Dp. Jánský, kaplan,

Ant. Velinger, knihař,

Jan Hess, murár,

Jan Hlinka, Z.H. podkovář

M. Procházka, uředník,

Zd. Chára, obuvník,

Tom. Mazal, řezník,

Aug.Mareš, kupec,

Ferd. Runda, kupec,

Čeněk Bolek, hostinský,

Fr. Siegl zámečník,

Urban, obecní adjuknkt

Václ. Čermák, ředitel,

Dr. Lenner, lékař.

 

 

Valná hromada.dne 5. ledna1883

 

Ve zprávě o činnosti bylo, že A. Velinger byl na sjezdu Řemeslnických besed v Praze.

 

Volby :

Jan Mikšovský,          starosta,

  1. Dr.A.Vrubec,             náměstek starosty,
  2. Fr. Malý.                  jednatel
  3.          Ant. Kotěšovec          výbor
    1. Aug. Mares               výbor

Jan Hess                  výbor

Jan Vaněrka              výbor

  1. Ant. Velinger             výbor

 

Rok 1887. Toho roku byl výlet na Suchý vrch při kterém hrála muzika Dobrovolných hasičů Nepomuk. Čepovalo se taam pivo z Mikšovského pivovaru, hrála hudba, přednášely se kuplety aj.

 

Jubilejní slavnost

 

20 let trvání Řemeslnické besedy v Nepomuku byla dne 3.dubna 1892 u Zeleného stromu.

 

1. Slavnostní projev měl Dr. A. Němejc,

2. Průvod s praporem do kostela

3. V poledne banket u Zeleného stromu - v BESEĎĚ

4. Taneční zábava při hudbě.

Oslavu řídil Jan Mikšovský, předseda.

 

Dne 29. 9. 1899 se při schůzi- uvádí složeni výboru Ř.b.

Jan Mikšovský,          předseda

  1. Fr. Němejc,              místopředseda
  2. Ant. Velinger,           výbor,

V, Hess                   výbor,

  1. Jos. Bláha                výbor,

Jan Tubl                  výbor,

  1.          Jos. Mikšovský          výbor,
    1. Vojt. Silovský           výbor

 

V r. 1905 se objevuje v záznamech výbor v tomto složení: Jan Mikšovský, Vojt. Silovský, Jos. Hranička, Jan Tubl, Jan Kasl, Fr. Nádrazký.

 

Na valné hromadě dne 7. 1. 1906 bylo nové vedeni:

Jan Tubl,               starosta,

Jan Turek              místostarosta

Jan Kasl,               pokladník,

  1. Voj.Silovský,          knihovnik,

F.Nádrazký

Josef Bláha,

Václ. Kšír

      Byly odebírány tyto časopisy: Ludmila, Matice lidu, Český řemeslník, Humoristické listy.

 

Dne 20. června 1906 došla pozvánka Sboru dobrovolných hasičů z Nepomuka na Spolkový výlet na Lipový vrch, který se koná dne 2. června 1906 .Pozvání podepsali: Zoubek,jednatel, Jos. Bláha, starosta.

 

Roku 1907 knihovník Silovský uvádí Ř.b. má: 869 knih a během roku jich bylo vypůjčeno 98 a odebírá tyto časopisy: Zlatá Praha, Besedy lidu, Humoristické listy, Český řemeslník, Matice lidu, Lumír, Nedělní listy.

 

Dne 17.1edna 1909 byla valná hromada v BESEDĚ, kde byl zvolen:

 

Jan Kasl,                 starosta,

  1. Ant. Velinger,          místostarosta,
  2. V. Kšír,                   jednatel,

Vojtěch Silovský       výbor       dostal 17 hlasů,

  1. Fr. Nedvěd ,            výbor        dostal 13 hlasů,
  2. Ludv. Nádrazský,      výbor        dostal 13 hlasů,

Jan Tubl,                 výbor        dostal 11 hlasů,

  1. Jos. Hranička           výbor        dostal  9 hlasů,

Revizorem účtů byl zvolen Ant.Mareš.

 

Nyni se předsedové - starostové - Řemeslnické besedy často střídali.

 

Dne 10. 3. 1912 byl uspořádán I. Dámský večírek na paměť 50 let smrti Boženy Němcové s programem:

 

1. Hofman - Trio na housle

2. Proslov jednatele V. Kšíra

3. B. Němcová „Českým ženám“ - sl. Kohoutová

4. B. Němcová „Moje vlast“ - pí. Silovská

5. J. K. Tyl „Kde domov můj“ - Salónní orchestr

6. B. Němcová „Úryvky z Babičky“ - p. Kudláček,

7. Nováková „Za Boženou Němcovou“ báseň - sl. Altmanová,

B. B. Němcová „Touha“ báseň - sl. Leipóldová

9. A. Dvořák, „Slovanské tance“ - housle, klavír,

10. B. Němcová „úryvky z Babičky“ - pí Kohoutová,

11. České národní písně - přednese salonní orchestr

12. B. Němcová „Slavné ráno“ báseň – pí. Tůblová

13. B. Němcová „Dopis synu Karlovi“ - pí Ryklová,

l4. B. Němcová „Úryvek z Babičky“ -Babička vypravuje kněžně o svých osudech –pí. Kohoutová

15. Nedbal „Vadec trite“ - salonní orchestr

 

Dne 26. l2. l912 Byl zájezd na Řemeslnickou výstavu do Prahy. Dne l5. 4. 1913 byla valná hromada a uvádí se, že Velinger je churavý a byli zvoleni

Jan Tubl,              starostou,

Karel Vilím,            mistostraostou

  1. Ludv. Nádrazský,    výbor
  2. Ferd. Zahradník,     výbor
    1. Fr. Milvard,            výbor

Jos .Žďárský,         výbor

  1. Jos. Hrdlička          výbor
  2. K.Zoubek,             náhradník
  3. Al.Veselý,             náhradník
    1. Aug. Mareš,          revisor účtů

 

      Při této valné hromadě V. Silovský prohlásil, že jsou odebírány časopisy Národní listy, VENKOV, Hlas národa, Česká politika, Humory, Český kurýr. Na této valné hromadě bylo usneseno, aby jednotlivá společenstva v Nepomuku se sdružila v Řemeslnickou besedu a sice:

 

a. za Obchodní gremium - starosta Ant. Altman,

b. za Potravní společenstvo - starosta K.Vohrna,

c. za Stavebni společenstvo - starosta Jan Tů.bl,

d. za Společenstvo smíšeným zbožím - starosta J.Ždárský

 

Dále usneseno pozvat poslance Slavika, aby v BESEDě promluvil o organizaci živnosti a zamýšleného sdružováni společenstev a usneseno také, pozvat Řemesl. besedy Žinkovy, Blovice, Kasejovice.

 

Valná hromada dne 14. 3. 1914 zvolila

starostou         Jana Tůbla,

  1. místostar.         Karla Vilíma,
  2. jednatel.          V.Kšíra

a ve výboru byli : V. Silovský, Fr. Vohrna, Jos. Hranička, K. Zoubek, Pavel Hering.

 

Na 44. valné hromadě dne 18. 4. 1915 bylo sestavení funkcí takto:

 

Jan Tůbl,         starosta,

  1. K. Vilim,           místostarosta
  2. V. Kšír,            jednatel
  3. Vojt. Silovský,   knihovník
  4. K. Zoubek,        výbor
  5. F. Vohrna,         výbor
  6. Pav. Hering        výbor

J .Hrdina           výbor

  1. F. Milvard,         náhradník,
  2. F. Zahradník,     náhradník

Aug Mareš,        revizor účtů.

 

V r. 1915 byla Besední zábava a malá výstava řemeslných prací.

Zpráva jednatelská: Když v letech 1871 -72 již všude na horách zaplápolaly radostné ohně všenárodního probuzeni, také v Nepomuku na polo z německého počalo kvésti a příčinou toho bylo, tehdejšímu pukrmistru Janem Sýkorou založení „Měštanské besedy“ což došlo však jen k napsání stanov až napotomním Janem Mikšovským založení prvního spolku v Nepomuku „Řemelnické besedy“.

 

V r. 1916 na valné hromadě stejný výbor,

 

v r. 1917 na valené hromadě 24.12, stejný výbor, žádná změna,

 

v r. 1918 na valné hromadě, výbor beze změny, žádná činnost,

 

v r. 1919 valná hromada 30.7. výbor beze změny,

 

r. 1920 valná hromada dne 25. 1. 1920,

 

starostou zvolen Ludvík Smolka

jednatelem  V. Kšír

výbor K.Zoubek, F. Miliard, J. Fiala,Jan Tubl, Vojt. Silovský, Jos. Hranička, JUDr. Štětina, Ferd.Zahradnik.

Náhradníci: Jan Suda, Fr. Nedvěd, Lud. Nádrazský, Jos. Bláha,  rev. Úč. A. Mareš. Na této valné hromadě byly schváleny nové stanovy. Byli přijati nový členové: Jan Herout - malíř písma, Vojt. Berkovec - obuvník, P. Ambrož Miller - ředitel škol, V. Gregoriáde – hostinský, Karel Šmitt – obchodník, K. Hrdina, obchodník, P-Jos. Matějka - piaristický učitel, Matěj Hamet - řezník.

 

V r. 1921 byli na valné hromadě zvoleni:

 

Ludvik Smolka,    starostou

Jan Fiala ,          místostarostou,

Karel Zoubek,     jednatelem

  1. Dr. V.Štětina,     výbor                        náhradníci :

Voj .Silovský,                                     Fr. Vohrna,

  1. Fr.Nedvěd ,                                       Jos. Ždárský,
  2. Ant.Havlík,                                        Vojt. Berkovec
  3. Jos. Hranička,                                    Jan Suda

Ferd.Zahradnik,

Jos. Kohout,

Jan Tůbl,

 

Za nové členy byli přijati :

V. Benetka - vrch. oficiál, V.Kubík - učitel, Jos. Korbel – sládek, Jos. Kohout – adjunkt, Fr. Novotný – krejčí, Václ. Pirk - okr. tajemník, Adolf Štolba vrchní berní, Jos. Trefný - učitel, Malý - správce Zel. Hory, K. Hykyš, Jan Vlnař, Karel Šiška, Rud. Míkovec, Josef Holý, Vojtěch Hlaváč, Frant. Knára, Josef Vild, Josef Havlík, Jan Němejc - řezník

 

Dne 5. 3. 1922 zůstal stav zvolených beze změny.

 

Dne 15. 2. 1923 při valné hromadě výbor beze změny.

 

V r. l923 byl uspořádán koncert a večer taneční zábava, na které bylo vybráno Kč 1 260.- Dále vybrány členské příspěvky r.1923 236.--

 

Vydání toho roku bylo:

Kč 73.- za 10ks plakátů Dandovi,

"  96.- za spolkový smuteční prapor,

" 105.- ZKD za věci do tomboly

" 480.- hudebníkům

" 160.- večeře hudebníkům

Uvedený koncert byl dne 5. srpna 1923 a byl na zahradě Turkově. Vstup byl Kč 3.- hrály se kuželky o ceny, hudba p. Píšťaláka. Pan správce Pokorný z pivovaru dal na hudbu Kč 100.-- a p. Václ. Gregoriádes dal hudbě večeři jen za Kč 5.-- Byl přijat za člena BESEDY Leopold Tyl, sládek za Zel.Hoře a Ant. Pelikán podstarší na Zel. Hoře.

 

V r. 1924 na valné hromadě byli zvoleni:

 

starostou          Ludvík Smolka, dostal 21 hlasů

místostarosta    Jan Fiala, dostal 19 hlasů

jednatelem        Karel Zoubeck, dostal  14 hlasů

výbor               Vojt. Silovský, dostal 21 hlasů

výbor               Dr. Štětina, dostal 20 hlasů

výbor               Ferd. Zahradnik, dostal 20 hlasů

výbor               Jos. Hranička, dostal 19 hlasů

výbor               Jos. Kohout, dostal 16 hlasů

výbor               Jan Tůbl, dostal 22 hlasů

výbor               Jos. Vild, dostal 22 hlasů

výbor               Fr.Nedvěd, dostal 21 hlasů

náhradníci         Vojt. Hlaváč

náhradníci         J. Bufka

náhradníci         J. Vlnař

náhradníci         R. Míkovec

 

Rok 1925 byl bohatý na činnost.

Byli přijati noví členové: Jan Písař – veterinář, Fr. Roud - měst. Strážník, K. Kočvara - úředník, Jindř. Březina – ředitel kůru, Václ. Jiskra – obchodník, Ferdinand Jiskra – obchodník, Ant. Racek – obchodník.

Byla taneční zábava a vybráno Kč 790,-

Vydražené ceny 63,-

Hudba stála 450,-

Otop, úklid 140.-

 

Bylo kouleni kuželek o ceny (kýta šunky, šunk. salám,cigarety)

Toho roku byl ještě výlet „Na Knárovce“, kde byl příjem:

Vybráno na Knárovce Kč 115.--

Hra s míčem vynesla Kč 142.—

Knára dal do Kasy Kč 100 .--

 

Byla ještě "Posvícenská zábava a vybráno Kč 853 .--

vybrány člen. příspěvky Kč 223.--

 

Vydání: hudba Kč 291.-

večeře hudba Kč 70.-

pivo hudběKč 99.50

Na, postavení pomníku Kč 357 .-

Sboru dobrovol. hasičů Kč 100.-

 

R. 1926 Z Řemelnické besedy byli zvoleni do:

Osvětového sboru: J.Jiřiček a J.Bufka,

Okresního spolku: J.Jiřiček a Pištalák,

Hudebního spolku „Smetana": K. Zoubek a Fr. Suda

Pokračovací školy: V. Řežábek a F. Zahradnik

 

Na valné hromadě dne 10. 1. 1926 zvoleni:

starostou Karel Zoubek, cihlář,                 výbor :

  1. mistostar. Josef Bufka, zahradník,             Ludvík Smolka,
  2. jednatelem Jos. Jiříček, učitel,                  Fr. Suda

praporečník Jan Vlnař, krejčí,                   F. Zahradnik,

  1. Jos. Bouzek                                          E. Pištělák,
                                                             Jan Vlnař
                                                             Jos. Kohout.

 

V r. 1926 byly ještě další akce:

- Bylo sehráno divadlo „Svatební košile“ a výtěžek věnován ve prospěch samaritánské čety sboru hasičů,

 

- Byla taneční zábava a p. Pokorný dal zdarma sál, dále 1/2 hl. piva a propůjčil zdarma zahradu. Tato zábava byla společná se spolkem „Smetana“

 

- Vstup do zahrady byl za Kč 3.-- a Kč 4.-- a cukroví tam bude prodávat cukrář Růžek. (jistý výtěžek z této zábavy byl ve prospěch stavby Sokolovny)

 

- Do Řemelsnické beeedy byl přijat Antonín Sýkora,správce Okresní záložny hospodářské.

 

R.1927 Z členů Ř.B. budou delegováni do:

 

Sokola Nepomuk

Národního osvobozeni,

Sboru dobrovolných hasičů

Čsl.obce legionářské

Ale zástupci výše uvedených spolků se musí stát členy Ř.B.

 

R.1928 - Vedeni spolku jako min. rok, pouze byla změna u jednatele, místo Jiříčka byl nyní Voj. Borkovec Byl dán dar Okresní péči o mládež Kč 150.- Na postavení pomníku padlým v Nepomuku 100.-- Vybráno při přednášce se světelnými obrazy v Nepomuku Kč 155.--

 

R.1927 Řemeslnická beseda, spolu s Legionářskou obcí se zúčastnila akce „10 let bitvy u Tvorova“ kterou organizoval SOKOL Nepomuk. Řemeslnická beseda se korporativně zúčastnila v r. 1927 otevření Sokolovny v Nepomuku.

 

R.1929 Dne 3. 3. 1929 byla valná hromada kde opět zvolen Karel Zoubek, předsedou

J. Dufka, místopředs. Vojt.Berkovec, jednatelem ostatní členové zůstali jako min. roku.

Byl večírek „U Zeleného stromu“, kde účinkoval Hudební a pěvecký spolek „Smetana“ Nepomuk. Příjem z večírku byl Kč 293.- Vydání za světlo, otop. Úklid Kč 110.-

 

R.1930 Ř.B. uspořádala „Humoristický večer“ na kterém účinkovali: Pučálník z Klatov, Malček a Zajíček vybráno Kč 272.--

 

Na valné hromadě dne 4. 12. byl zvolen:

Ludvík Smolka,    starostou

  1. Jos. Bufka,         místostar,

Vojt. Berkovec ,  jednatel,

Výbor: Jan Tůbl, Rud. Míkovec, Jos. Horník, E. Píštalák, Jos. Jiříček, Václ. Šole, Jos. Vild.

Náhradníci: Jos. Hranička, Jan Maršík, hodinář, Jakub Racek

 

R. 1931 Bylo na členské schůzi usneseno, aby členové Ř.B. se stali členy „Živnostenské záložny“ v Nepomuku kde je správcem Bedř. Švarc.

 

R. 1932 Byly uspořádány oslavy 60 let trvání Řemeslnické besedy v Nepomuku. Oslavy byly u Zeleného stromu 13.března 1932. Program:

 

1. Zahájení

2. Hudba St. hymny

3. Hudba - sólové výstupy, kuplety,

4. Volná zábava

Spisovatel K.V. Kutan napsal báseň:

 

Ať znamená dalších šedesát ,

a rozvoj, pokrok dějin svých má k tomu,

by jako jindy pevně mohl stát,

v místnostech družných Zeleného stromu!

 

Čestnými členy "Řemeslnické besedy" byli jmenováni a diplom: V.Král a K.V. Kutan.

Vyúčtováni oslav:

Příjem:     na oslavách 60. let Ř.B. Kč 305.--

Vydání:     Spolkovému poslu Kč 60.--
               Pozvánky k 60.výr. - Ouřada 92,--
               Mlynařik, komické výstupy  140.--
               Hudebníkům, útrata.  174.--
               Spolku „Smetana“ Nepomuk  100.--
               za diplomy členům  70.10
               nezaměstnaným  20.--

 

Na valné hromadě dne 7. 1. 1932 byl zvolen

Karel Zoubek, starostou

Václ. Šole, jednatelem

Jos. Bufka, místostarostou

 

Výbor ve stejném složení jako min. roku.

 

r.1933. valná hromada dne 16. 3.1933 a dále není nic psáno.

r.1935. valná hromada dne 21. 2.1935. Přítomno pouze 10 členů. Volby jako minule. Nic jiného se nekonalo.

r.1936. Stav členů je 65 a nic se nekonalo.

 

                                                     Bohumil Sýkora

 

 

 

Závěrečné slovo autora

 

Vždycky jsem obdivoval korouhve cechů, které bývaly v kostele v Nepomuku a, později ve Vlastivědném muzeu v Nepomuku. Korouhve kvalitně zpracované. Na jedné straně měly znak, nebo výjev jednotlivého řemesla a na druhé straně obraz patrona řemesla, nebo obraz sv. Jana Nepomuckého. Při posledním sledování dějin jednotlivých cechů jsem se dozvěděl, že tyto praporce - korouhve - byly chovány ve velké úctě, cechy si volili své praporečníky a s korouhvemi se vycházelo do ulic města, při největších oslavách a svátcích.

Řemeslníci sdružení v cechy měli jednotnou organizaci, dřívější cechy a společenstva, svědčí o tom, že měli své artikule jakési směrnice a předpisy o tom jak se má chovat mistr, jeho práva a povinnosti - ale také jak se mají chovat učedníci a tovaryši. Zdá se, že toto přispívalo k dobrému jménu každého poctivého řemesla.

Nepomuk jako spádové, kulturní, společenské, hospodářské a církevní středisko mělo od r. 1790 dosti řemesel zdá se být až podivné, jak se mohli tito drobní podnikatelé uživit. Ale podíváme-li se podrobně do Berní rule r. 1655 vidíme, že každý vedle svého řemesla mel ještě pole a malé hospodářství a tak spojení obou mu dávalo dobrou obživu. Také je nutno vidět, že na vesnicích nebyli řemeslníci a, tak lidé z dalekého širokého okolí chodili pro své potřeby a služby do Nepomuka.

Při sledování starých cechovních knih těch nejstarších - jsem zjistil, že tyto jsou zpočátku psány krátkou dobu německy a kurentem a každou chvíli jinou rukou. Cechy vznikly v období,kdy vládl na Zelené Hoře hrabě Colloredo-Mansfeld, který tvrdě prosazoval germanizaci což se odráželo do celého tehdejšího o života. Po jeho smrti germanizace pominula a bylo třeba pokrokovým národnostním dohánět zameškané. K tomu pomáhalo zakládání různých spolků jak o tom píše nepomucký kronikář Ludvík Král při zakládání Řemeslnické besedy Nepomuk v r. 1872.

Nejpočetnějším byl cech řeznický a byl také nejbohatší. Členové vedle standarty měli i vlastní kroj - úbor -ve kterém chodili na všechny slavnosti a také na pohřby svých členů - údů. Svoje schůze mívali střídavě po jednotlivých hostincích, nejčastěji u Zeleného stromu - volili si své předsedy, starosty, a výbor. Měli také svoje masné krámy a to nejdříve před hostincem Vavřina a později v hořejší části Zelenohorské ulice. Krámy později zanikly. Nekoupený dobytek poráželi v Městských jatkách, které se dosud zachovaly. Cech byl později změněn na Společenstvo řezníků a uzenářů, toto sdružovalo řezníky z celého tehdejšího okresu Nepomuk.

Cech truhlářů a zámečníků byl také dosti velký. Byly to samé malé rukodělné dílničky, kde pan mistr sám a nebo s učedníkem vyráběl okna, dveře, truhly a to nejen pro Nepomuk, ale pro okolní obec. K rozvoji tohoto řemesla přispíval i značný stavební ruch na vesnicích v 18. a 19. století.

Cech pekařů měl v Nepomuku 7 údů. Byli to především Rackové, a Boušové, kteří ve svých pekárnách vyráběli chléb a rohlíky a jiné na př. kotouče a tyto pak rozváželi do místních obchodů a hostinců a mnozí i na venkovské prodejny. Mnohé hospody z Nepomuka si doma zadělaly na chléb a ten si donesly upéct pekaři. Bylo nepsaným řádem, že každý pekař šel než se v Nepomuku usadil - na vandr.

Obuvníků bylo v Nepomuku tolik, že se nám to ani nezdá jak se mohli uživit. Byl zde jeden svrškář ,který nejdříve musel kožený svršek boty vyřezat a předal ševci. Ruční práce se nedá srovnat s dnešní tovární výrobou, každý švec si potrpěl na svoji výrobu. Zajímavé jsou jejich obhajoby a boje proti tovární výrobě obuvi.

Počestný cech zednický a tesařský sdružoval mistry této profese z celého okolí, dbal na řádné tovaryšské zkoušky a na svou stavovskou čest si jeho údové potrpěli.

Hrnčíři byli slabý cech a sdružovali hrnčíře i z okolních míst (z Plánice, Kasejovic a Spáleného Poříčí).

Společenstvo krejčích navazovalo na dřívější cech. Mívalo někdy i zakázky z ústředních orgánů, na př. šili v Nepomuku pláštěnky pro listonoše a nebo kroje pro některé státní zaměstnance. Společenstvo se později rozrostlo i krejčovské mistry z okolních obcí.

Hospodářský spolek pomáhal drobným zemědělcům půjčováním drobných strojů, kteří si tak obdělávali svoje drobná pole. Měl několik drobných zemědělských strojů (secí stroj, jeteláček na setí jetele, brány, plečky , malou mlátičku a jiné) Spolek byl dobře vedený a jeho činnost byla záslužná.

Spolek katolických tovaryšů byl dosti početný. Byla to organizace náboženská a vzdělávací, což je patrno z jeho jednoduchých zápisů. Předsedou býval obyčejně kaplan.

Také Řemeslnická beseda vykonala ve své době kus stavovské, kulturní a osvětové práce. Byla se Sokolem, DTJ a Sborem dobrovolných hasičů vlivnou složkou celého společenského života v Nepomuku, v minulém století a na počátku 20. století.

Závěrem je třeba ještě dodat, že by bývalo jistě více zajímavější uvést u jednotlivých cechů a řemesel jejich další činnost. Bohužel, zápisy jsou tak chudé, a většinou uvádějí jen datum a konání valné hromady, a potom jména funkcionářů a i to dělalo potíže. Proto jsem se alespoň snažil napsat jména těch "údů" jež jednotlivé cechy vedli a byl vděčný i za jména všech členů, jejichž potomci

ještě dnes žiji v Nepomuku. Pracoval jsem na této věci opravdu s porozuměním a láskou, abych vyzvedl na světlo jména dřívějších nepomuckých živnostníků a byl bych rád, aby tato práce byla také tak čtenáři přijata.

 

Leden 1995. Bohumil Sýkora

 

Hotel u Zeleného stromu vám poskytne příjemné ubytování a občerstvení ať je vaším bydlištěm Praha, Vídeň, Plzeň nebo Ostrava. Těšíme se na vás!