Památky v Nepomuku

Městské památky v Nepomuku

Kostel sv. Jakuba na Přesanickém náměstí je nejstarší kamenná stavba v okolí. Byl postaven ve 12. století, do gotického stylu byl přestavěn v letech 1290 - 1295. Stával ve středu bývalých Přesanic na vyvýšeném místě. Fungoval i jako pevnost. Za jeho důkladným opevněním nacházeli přesaničtí útulek v dobách zlých. Stavba měla tehdy význam nejen náboženský. Páni ze Šternberka založili pod kryptou rodinnou hrobku. V presbytáři se zachoval mohutný pomník z červeného mramoru. Rozměry chrámové síně jsou 18 na 16,33 m a síň je rozdělena na tři lodě. Zchátralá zvonice nad sakristií byla kolem roku 1780 snesena a nahrazena dnešní barokní věží, nezvykle postavenou před presbytář. Trojlodí kostela je gotické (1360-1370), ve výzdobě oken se uplatnilo typické užití keramických tvarovek. Ve 2. pol 18. stol. byla v ose presbyteria postavena volně stojící věž. V roce 1786 byl kostel zrušen a využíván jako sýpka až do roku 1857. Do dnešní podoby pseudogotického slohu byl upraven v letech 1859-1860. V interiéru kostela se dochoval figurální náhrobek Ladislava ze Šternberka (z roku 1566) a nástropní a nástěnné malby. Z dřívějšího opevnění kostela se zachovala pozdně gotická kruhová bašta se střílnami a malovaným kvádrováním.

Vedle kostela sv. Jakuba stojí arciděkanství. Původně to byla dřevěná stavba. Základní kámen byl položen 21. června 1678. Při požáru v r. 1746 stavba lehla popelem.Téhož roku do Nepomuku přijel K. I. Dienzenhofer, který nakreslil plány nového děkanství. A již 6. července 1748 se děkan stěhoval do nové budovy. V letech 1939-45 byla budova přestavěna do dnešní podoby. Na pravém nároží prvního patra ukazují čas sluneční hodiny.

Další budovou na Přesanickém náměstí je dům "U české lípy". Je to nejstarší nepomucké obytné stavení, jeden z nejcennějších stavebních objektů města. Vznikl někdy v letech 1360-70 a stal se nejdůležitějším domem Přesanic. Byl správním střediskem obce, býval rychtou i soudem. Pravděpodobně v něm bydlel nějaký přesanický velmož a snad i obecní úředníci. Ještě v 60. letech 19. století býval v domě radniční šenk a hostinec. Dnešní vzhled domu je z pozdější doby.

Kostel sv. Jana Nepomuckého se nachází na místě, kde kdysi stál rodný domek světce Jana Nepomuckého. Pak zde stál dřevěný kostelík sv. Jana Křtitele, postavený v letech 1643 - 1660. Po Janově kanonizaci v r. 1729 se začalo uvažovat o rozšíření kostela. V roce 1734 byl kostelík zbourán. 7. října v tom samém roce byl položen základní kámen budovy nové. V roce 1736 byl nový chrám podle plánů slavného stavitele Kiliána Ignáce Dienzenhofera postaven. Chrám byl za velké slávy vysvěcen. Jeho patronem se stal sv. Jan Nepomucký. Největší chrámovou prostorou je loď, mající podobu čtvercové síně, po jejíž stranách jsou kaple. Na jižní straně přechází hlavní chrámová síň v menší loď. Po jejích bočních stranách jsou dva menší oltáře, které pocházejí z 18. a 19. století. Strop síně je klenutý stlačenou kopulí. Na kůru nad hlavním vchodem jsou umístěny varhany. V r. 1912 je kostelu věnoval děkan Matěj Veselý. Na severní straně přechází hlavní loď v obdélníkový presbytář se závěrem. V presbytáři je hlavní oltář se sochou z r. 1848. Socha představuje světce prostovlasého s pěti hvězdami nad hlavou. Kostel sv. Jana Nepomuckého je vystavěn v místech, kde dříve údajně stával rodný dům Jana z Pomuku. Ten se narodil kolem roku 1340 jako syn pomuckého rychtáře Welfina. V roce 1643 bylo započato se stavbou zatím spíše větší kaple. Práce pokračovaly pomalu, navíc hrabě ze Šternberka byl v roce 1648 smrtelně zraněn v boji se švédskými vojsky. Kostelík byl dokončen až roku 1660 pod patronací vdovy po hraběti, Ludmily Kavkovny z Říčan, a byl zasvěcen sv. Janu Křtiteli, protože Jan Nepomucký v té době ještě nebyl uznán svatým. Dne 20. srpna 1686 velký požár v Nepomuku kostelní věž poničil.  Adolf Bernard z Martinic požádal věhlasného architekta Kiliána Ignáce Diezenhofera (1689-1751) o plány nového většího kostela. V roce 1734 byl kostelík sv. Jana Křtitele zbourán, a 7.října téhož roku byl položen základní kámen nového kostela za účasti samotného architekta. K vysvěcení krásného nového barokního chrámu došlo roku 1738.

 

Dominantou náměstí je budova staré školy. Stavět se začala jako piaristická kolej s latinskými školami v r. 1862, dokončena byla v roce 1865. Prvním rektorem byl Josef Ondřej Liboslav Rettig.3. října 1867 byla zahájena činnost školy bohoslužbami. Součástí školy se stala kaple. Biskup Jan Valerián Jirsík ji 21. června 1868 vysvětil. Boční křídlo budovy sloužilo jako radnice, soud a v přízemí byla šatlava.
 
Za budovou školy stojí rodný dům nepomuckého rodáka, akademického malíře Augustina Němejce. Ten se zde narodil v roce 1861. Po absolvování studia malířství na akademii v Mnichově působil v Plzni, kde mimo jiné namaloval i oponu divadla J. K. Tyla.

 
Zajímavý je dům čp. 63, zvaný Janotovský. K domu patřilo celovárečné právo. Majitelem byl podhůřský velkostatkář Josef Smrčka. V r. 1911 město budovu koupilo, provedlo opravy a zřídilo v něm radnici.

Nad radnicí stojí dům čp. 64. Od roku 1883 zde byl Dannerův pivovar. Dannerové měli v domě c.k. poštu s telegrafním a telefonním úřadem. Býval tu též hostinec "Na poště".

 

Další ze zajímavých staveb stojících na náměstí je "Panský dům", zmíněn už r. 1399. V 19. st. to byl největší nepomucký zájezdní hostinec s tanečním parketem a se zahradou.

 

V horní části náměstí se nachází bývalá lékárna "U černého orla". Už v 16. století zde stávalo stavení patřící rodu Šternberků a snad v něm byl i šenk. Je to rodný dům spisovatele Alexandra Berndorfa.

 

Na konci Zelehohorské ulice stojí mohutná budova, stará zelenohorská pošta. Původně to býval "svobodný dům Táborských vladyků z Hirschenfeldu". Stavba byla započata roku 1746 dle plánů K. I. Dienzenhofera. Budova sloužila potřebám pošty a patřily k ní tedy rozlehlé stáje a hospodářské objekty. Budovu navštívili také vzácní hosté: r. 1744 manžel Marie Terezie - Karel Lotrinský a několikrát zde také přespal v letech 1768 - 1833 císař František I.

Budova sokolovny pochází z r. 1926. Plány k budově nakreslil plzeňský architekt Mašek. Nová budova se stala chloubou nejen Sokola, ale i celého města. Byla v ní nejen tělocvična, ale i rozměrný sál, ve kterém se pořádaly plesy, koncerty, schůze, přednášky, hráli ochotníci, promítán byl biograf.

 

Pozornost si zaslouží i hostinec Vyskočilka, i když už nepatří do katastru nepomuckého, ale Klášterského. Krčma pod Zelenou Horou existovala už za rodu Šternberků, tj. ve 2. pol. 16. st. U hospody stávala kovárna. Obojí připadlo do dědičného vlastnictví kováři Václavu Popovi.

Zámek Zelená hora

Zámek Zelená Hora, dominanta Nepomucka, byl postaven na místě původně z husitských válek opevněného vrchu, po skončení husitských válek pak hradu, který vystavěl Hynek Krušina ze Švamberka. Nadmořská výška zámku je 536 m.n.m.. Vlastní zámek byl postaven Václavem Vojtěchem ze Šternberka v 17. století, kostel Nanebevzetí P. Marie je z 15. století. Postupně zde sídlily rod Šternberků, Lev z Rožmitálu, rody Martiniců, Colloredo-Mansfeldů a Aueršperků. Posledními právoplatnými majiteli zámku byli manželé Plavcovi, kteří 1.října 1931 zámek koupili od pánů z Aueršperka za 8,5 miliónu Kč. Plavcovi ještě těsně před 2. světovou válkou prodali objekt plzeňskému průmyslníkovi a poslanci živnostenské strany Karlu Blažkovi. Na zámku sídlila německá posádka, krátce Američané, následovaly Pomocné technické prapory a Technické prapory. I po jejich zrušení zůstala v objektu armáda až do začátku 90. let, kdy zámek přebírá obec Klášter. Přilehlý Šternberský dvůr je v užívání armády ještě v současnosti.

Zámek je znám širší veřejnosti zejména jako místo nálezu Rukopisu zelenohorského. Ten objevil v roce 1817 zámecký úředník (tzv. důchodní) Josef Kovář.     Kromě toho sloužil zámek i francouzským filmařům k natáčení filmu "Kateřina Kurážná" či seriálu "John Sinclair".

 

Obec Klášter se snaží objekt postupně rekonstruovat, obnova zámku je zařazena do programu "Záchrany architektonického dědictví" vyhlášeného Ministerstvem kultury ČR. Zámek není ještě veřejnosti běžně přístupný, v určité etapě probíhajících rekonstrukcí je však výhledově uvažováno s částečným zpřístupněním v příštích letech.Objekt byl v roce 2002 veřejnosti zpřístupněn ve dnech 17. a 18. června, kdy ho navštívilo 5000 lidí z celé republiky.

 

Provoz zámku:
 
21. - 22. 5. sobota a neděle 10.00 - 16.00
28. 5. - 25. 9. sobota, neděle 13.30 - 17.00 (+ 15. - 16. 10. dle počasí)
Mimo návštěvní dobu je možné zámek navštívit po telefonické domluvě. Možnost telefonického objednání.

 

Více informací na www.zelenahora.cz

Městské muzeum a galerie

Kontaktní osoba – Jana Štvánová
Náměstí A. Němejce 126, 335 01 Nepomuk
tel.: +420 371 592 546,E-mail: muzeum@nepomuk.cz

 

Návštěvní doba:

 

Po - Čt 9.00 - 11.00 12.00 - 15.00 hod.
Pá 9.00 - 11.00 12.00 - 14.00 hod.
So - Ne 9.00 - 14.00 hod. Duben - Srpen
Září - Březen víkendy po předběžném telefonickém objednání.
Poslední prohlídka je 1 hodinu před uzavřením muzea.

V muzeu se nachází expozice sv. Jana Nepomuckého, měšťanská místnost, selská jizba, veřejný depozitář Západočeského muzea v Plzni a církevní místnosti. Galerie je rozdělena do tří částí, z níž jedna dokumentuje život a dílo nepomuckého rodáka akademického malíře A. Němejce.